ZLATO, CENTRÁLNÍ BANKY A NADVLÁDA FEDU
Nejvyšší inflace za 40 let, nejvážnější válečný konflikt od druhé světové války v Evropě, evropská a americká ekonomika jsou oslabeny více než dvouletou pandemií covidu a stojí na prahu recese. Zlato ukazuje, jak moc je finanční systém zdravý, stabilní, jak silná je ekonomika, a především jak zdravé máme stávající peníze, nebo jak moc jich centrální banky zneužívají pro vytváření inflace. Federální rezervní systém (FED) je centrální bankou Spojených států a pravděpodobně nejsilnější finanční institucí na světě. Nadvláda dolaru jako světové rezervní měny není jen ekonomická, ale i vojenská. Dokud bude trvat světová vojenská nadvláda USA, bude hlavní světovou rezervní měnou dolar. Většina zemí stále používá americkou měnu při obchodních operacích a část svých devizových rezerv drží v USD. Na cenu zlata má vliv kurz amerického dolaru, ve kterém je zlato kótováno na burzách. S posílením dolaru cena zlata klesá a logicky s oslabeným dolarem stoupá. Vysoká inflace ztěžuje pozici centrálním bankám, které by potřebovaly ekonomiku stimulovat, aby zajistily další nepřetržitý růst ekonomiky a díky tomu napomohly k udržitelnosti dluhů států, firem i občanů. V tomto prostředí by měla cena zlata doslova vystřelit vzhůru. Na volném, nemanipulovaném trhu by k tomu také došlo. Ale cena drahých kovů se tvoří na papírovém trhu s kontrakty, které z velké části nejsou kryty fyzickým kovem. Díky tomu mohou velké systémové banky navyšovat nabídku papírového zlata a stříbra, a tím zastavovat jeho další růst. Nebo pokud jejich nabídka bude opravdu masivní, mohou dokonce způsobit dočasný pokles ceny. A přesně k tomu dochází v posledních měsících. Pokud by totiž banky cenu zlata nemanipulovaly a cena zlata by plynule rostla spolu s nabídkou peněz, inflací, riziky, byla by v současnosti reálně dvojnásobná. Americká ekonomika však vstupuje do recese a velmi pravděpodobně již tento podzim americký FED přestane zvyšovat sazby, aby podpořil ekonomiku v recesi. Tím začne dolar oslabovat, což potlačí růst ceny drahých kovů. Velké banky se na tomto vývoji nákupy zlata a stříbra samozřejmě obohatí. Vše ale nasvědčuje tomu, že je tato korekce již na svém konci. Další manipulace ceny dolů by již byla pro ně příliš nákladná a zbytečná. Navíc nyní mohou tito hráči profitovat z budoucí rostoucí ceny drahých kovů.
VYSOKÁ INFLACE JE TADY A PŘICHÁZÍ STAGFLACE
Světová ekonomika se zadrhává a v novinových titulcích se znovu objevuje slovo stagflace. To strašilo ekonomy hlavně v sedmdesátých letech minulého století. Jsme tedy opět ve stejné situaci, v jaké byl svět tehdy? A čeká nás dekáda vysoké inflace, stagnace ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti? Světová banka proto ve svém letošním výhledu ekonomické situace uvádí, že existuje značné riziko stagflace. Ta je definována jako období vysokého růstu cen, tedy inflace, souběžně s pomalým růstem či dokonce propadem ekonomiky. Zároveň jsou tyto dva jevy z několika různých důvodů doprovázeny vysokou nezaměst-naností. Ve Spojených státech dosáhl v srpnu mezi-roční růst cen přes 8,3 procenta, což je čtyřicetileté maximum. Evropská unie hlásí více jak deset pro-cent, přičemž rekordní inflace je v Estonsku přes 25 procent a v Česku přesáhla inflace 17 procent. Současně s tím se neustále snižují odhady ekono-mického růstu, které postupně míří k nule. Stagflace je nyní nejpravděpodobnějším scénářem, tržní hráči tedy sázejí na tradiční bezpečné přístavy a zlato. To potvrzují i historická data, podle nichž stagflační klima přálo především zlatu a komodi-tám. Vysoká inflace, deglobalizace a jen pomalé narovnávání dodavatelských řetězců, to vše podle ekonomů povede k propadu poptávky a faktu, že inflace zakoření ve světové ekonomice dlouhodoběji. Délku tohoto jevu se neodvažuji odhadovat, ale počítá se s obdobím zhruba dvou až tří let. Česká republika tradiční stagflaci nezažila, prožila ji pouze ve skryté podobě v osmdesátých letech v rámci centrálně plánované ekonomiky a pak jako součást reformních opatření na začátku devadesátých let. Nynější situace je tak pro Česko historicky prvním flirtem s tímto strašidelným fenoménem, k němuž mělo ovšem nakročeno už před začátkem války na Ukrajině.
INVESTIČNÍ ZLATO - FENOMÉN MINULOSTI, SOUČASNOSTI A BUDOUCNOSTI
Investiční zlato už dávno není jen pro velké inves-tory. Naopak! V začátcích pandemie strmě rostl počet Čechů, kteří se rozhodli přetavit své finanční rezervy ve zlato. Poptávka po fyzickém zlatě v Česku nyní enormně roste. V době, kdy nikdo neví, zda přijde další vlna pandemie a kolik nás jich vlastně ještě čeká, kam až poroste inflace nebo jak se vyvine konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou s návazností na nedostatek plynu pro průmyslovou výrobu v Evropě, se spousta střadatelů obává obchodovat na akciových trzích. Vedle velkých investorů situaci velmi rychle pochopili i jednotlivci, kteří alespoň část svých peněžitých rezerv přeměňují v drahé kovy. Důvodů pro investování do zlata je možné najít hned několik. V první řadě je možné vložit do tohoto drahého kovu takřka libovolné množství peněz. U nemovitostí to tvrdit nelze. Koupíte si prostě tolik, kolik chcete. Za velmi výhodný lze považovat i fakt, že je investiční zlato osvobozeno od DPH. Zlato nelze jednoduše vytisknout jako peníze. A zásoby zlata jsou omezené. Navíc těžba zlata je velice nákladná. Investiční zlato dlouhodobě uchovává kupní sílu úspor. Výhodou je i likvidita zlata, a to všude po světě za naprosto stejnou cenu. Zároveň se můžete těšit ze snadné přenositelnosti zlata a tedy majetku, který máte pod svou kontrolou. Ideálním nástrojem pro pravidelné ukládání peněz je u naší společnosti program PNK - postupný nákup kovů. Princip této služby je identický se službami, jako je penzijní spoření, stavební spoření, ukládání peněz dětem, vnoučatům apod. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že klient ukládá peníze do drahých kovů, které fyzicky přebírá a vlastní.
S investováním do zlata můžete začít naprosto kdykoliv. Malé slitky o váze několika gramů se prodávají již zhruba od 1900 korun. Postupně je klient může přikupovat a střádat si tak své bohatství. Ostatně obliba pravidelného ukládání peněz do drahých kovů je patrná i ze statistik, kterou vydává každé čtvrtletí asociace stavebních spořitelen (AČSS). U Barometru obliby spoření již pět čtvrtletí za sebou vedou jasně drahé kovy. Tuto možnost ukládání nebo spoření peněz považují Češi za zvlášť zajímavou bez ohledu na to, jak sami v danou chvíli spoří. V turbulentních dobách, kdy roste inflace, reálná úroková sazba z vkladů významně klesá a kapitálové trhy se pohybují na houpačce, považují tradičně investičně konzerva tivnější Češi zlato a další drahé kovy za nejlepší formu uložení peněz. Zároveň je zde prostor i pro samostatné nákupy zlata v jakémkoliv rozsahu bez žádných poplatků a dle aktuální denní ceny u naší společnosti.
Podle mého názoru rozumný hospodář investuje do drahých kovů pravidelně bez ohledu na situaci. Občas nakoupí v případě příznivých cen o něco více. Pokud nakupujete pravidelně, nevadí vám, že cena roste, protože jste v plusu. Pokud cena padá, máte možnost zase zlevňovat své nákupy a průmě-rovat cenu. Pravidelnost v investicích je důležitější, je to jako sport - „bez pravidelného tréninku a kvalitního tréninkového plánu neuděláte kvalitní výkon“.
STŘÍBRO: PROČ JE JEDNOU Z NEJZAJÍMAVĚJŠÍCH INVESTIC DNEŠKA?
Když se řekne „cenné kovy“, tak určitě většinu z vás napadne jako první zlato. Určitě to ale není jediná možnost. Bude stříbro novým zlatem? Aktuálně je tento cenný kov velmi podhodnocen a očekává se, že v nejbližších deseti letech přinese svým investorům nebývalé zhodnocení. Proč?Kde všude se stříbro používá? Tato komodita je v průmyslu druhou nejpoužívanější na světě hned po ropě. Celkem se využívá přibližně v 10 000 různých odvětví od lékařství až po elektroniku. Pouze 15% stříbra je využito jako investice, zbylých 85 % je zpracováno v průmyslu. Jediná a účinná náhrada stříbra v průmyslu je zlato, které je ale výrazně dražší. U stříbra použitého v elektronice je tak náročná zpětná recyklace, že se nevyplatí ani při 10 krát větší ceně. A zde nastává problém. V roce 1980 činily světové zásoby 3,5 mld. uncí stříbra. Nyní se však odhadují na pouhých 120 mil. uncí. Za třicet let tak klesly přibližně o 85 %. Přitom každý rok se spotřebuje o více než 120 miliónů uncí více, než kolik jej stihnou těžaři vytěžit. Proč se tedy netěží více, když je ho stále více potřeba? Jsou pro to dva důvody: Prvním je, že nyní se stříbro na světových burzách (jako futures kontrakt) prodává za částku blížící se těžebním nákladům. Za tyto ceny se nevyplatí investovat do nových dolů a nalezišť a rozšiřovat těžební kapacity. Až stříbro několikanásobně podraží, zcela jistě na to zareagují i těžaři. Druhým důvodem je fakt, že 70 % stříbra se netěží ve stříbrných dolech. Více než dvě třetiny těžební produkce pochází z dolů na měď, zinek, olovo a nikl. Většina stříbra se totiž získává jako vedlejší produkt při těžbě jiných průmyslových kovů. A v tom spočívá kámen úrazu. Nikdo nezačne těžit více kovu jenom proto, že je zapotřebí více kovu jiného. V současné době nejvíce akumuluje fyzické stříbro jedna z nejmocnějších bank, JP Morgan. Poslední odhad jejich zásob jsou cca 180 mil. uncí stříbra, což je přibližně polovina veškerých současných zásob na burze Comex. A toto jsou pouze „viditelné“ zásoby stříbra této banky. JP Morgan má ve skutečnosti mnohem větší zásoby tohoto kovu, který postupně skoupila v letech 2011 - 2016 z Americké mincovny a získala také vysklad-něním některých ETF fondů tak, že směnila jejich akcie za fyzický kov a tím se vyhnula povinnosti reportovat držbu akcií navázaných na cenový vývoj stříbra. Pokud bychom chtěli měřit relativní cenu stříbra, pak víme, že aktuální poměr mezi cenou zlata a stříbra je nyní 72:1. Spravedlivý poměr je ale 15:1. To dělá ze stříbra jednu z nejpodhodnoceněj-ších komodit na burzovním trhu. S tím, jak po něm roste poptávka v průmyslu, můžeme očekávat, že takto nízká cena i přes veškeré snahy nebude tímto způsobem nízko udržitelná a pak jeho hodnota rapidně poroste. Odborníci se shodují, že v příštím roce vyroste cena stříbra k 50 dolarům za unci a doporučují mít minimálně 20 % procent svých investic právě v tomto kovu.
Já už mám několik kilových slitků doma. A co vy? Důležité je si ujasnit, jaké množství peněz vložíte do různých typů aktiv. Nemusíte být expert, stačí dělat věci velmi jednoduše, ale je nutné respek-tovat přirozený pořádek a povahu investičních zákonů. Právě diverzifikace je jedním z nich. Smíšení několika typů aktiv vám umožní vydělávat peníze po celou dobu, ať je krize, nebo není. Jedno velmi důležité omezení skutečně existuje - důvěra veřejnosti v měnu a finanční systém. Centrální banky se totiž v případě masivního tisku nových peněz mohou poměrně jednoduše diskreditovat. Ztráta důvěry v jejich produkt by přitom pro ně byla fatální. Současné peníze totiž nejsou založeny na ničem jiném než na víře v jejich hodnotu, která může být velmi pomíjivá.
Chtěl bych všem klientům ATT Investments CZ SE popřát klidnou budoucnost, pevné zdraví, spokojenost a mnoho dalších let spolupráce.
Comments